Jdi na obsah Jdi na menu
 

Za prvního haflinga zapsaného v plemenné knize je považován hřebec 249 Folie narozen r. 1874. Byl synem shagya arabského hřebce El Bedavi XXII a tyrolské klisny.  Hřebec 249 Folie měl 3 syny a to 14 Folie,  liz. Hafling a Laas. Po Laasovi se narodily pouze klisny. Hřebec Hafling byl pradědem Williho - zakladatele linie W.  14 Folie měl rovněž dva syny a to 32 Campi a 54 Genter. Campi je rovněž pradědem tentokrát ale hřebce 999 Anselma - zakladatele linie A.  Gentrův syn 42 Mandl byl otcem hřebce Bolzano - zakladatel linie B, děd hřebců Nibbio - zakladatel linie N, Stelvio - zakladatel linie S a Student - zakladatel linie ST a praděd hřebce Massimo - zakladatele linie M

 

      V roce 1897 se chovu haflingů začal věnovat major Ludwig Huyn, který zavedl kontrolu připouštění a rovněž připouštěcí lístky. Po první světové válce, kdy došlo k rozdělení původní domoviny haflingů na italskou a rakouskou část, nastala složitá situace. V Rakousku bylo hřebců hodně a tak se haflingy připouštěly i huculské klisny v itálii to byl opak. 

     V době druhé světové války se hafling využíval pro vojenské účely. Největšího rozšíření do svěla se haflingům podařilo po dvou mezinárodních výstavách ( Fieracavalli - 1950 a Zams 1951), kde byli předvedeni jako všestraní koně pro každého. V dnešní době se chovem haflingů zabývá na 70 zemí celého světa. Nadále si však status nejvyspělejších chovatelských zemí drží Italie a Rakousko (zde najdete i nejznámější haflingský hřebčín Ebbs)